Konec aupair kariéry

17. června 2015 v 13:01 | Paja |  Irsko / Ireland
Jak je z nadpisu článku zřejmé, v pátek jsem zakončila svoji aupair kariéru a posunula se dál.

V tomto článku bych ráda hrnula moji zkušenost jako aupair aneb co mi to dalo..

Loňského roku jsem se rozhodnula opustit končiny své rodné země a vydat se do světa. Když se za tím ohlednu, bylo to nejlepší rozhodnutí, co jsem mohla udělat. Měla jsem možnost žít s irskou rodinou, poznat jejich kulturu a zdokonalit si jazyk a to vše za pomoc s dětmi. Ano, není to lehké a ano, opravdu se musí pracovat. Kdo tvrdí, že práce s dětmi není práce, tak lže. Je to náročná a zodpovědná práce, přesto se dá užít spousta legrace a mít příjemné dny.

Určitě mi to dalo zdokonalení se v jazyce, nadhled nad žitím v zahraničí a "kosmopolitní" život, kde přátelé nahrazují rodinu. Ujasnila jsem si, co chci v životě dělat, kam mě to táhne. Měla jsem příležitost sledovat jinou výchovu, která i do budoucna bude k užitku, jak pracovat s dětmi. Taky jsem viděla i příklady výchovy, kterou určitě nebudu praktikovat a to je nechat děti dělat co chtějí. Bohužel tady v Irsku je takových dětí hodně a jsem ráda, že já takové neměla.

Určitě jako aupair jsem měla nehoráznou možnost cestování, procestovala jsem velkou část Irska a podívala se do Itálie a do Skotska. Na aupair budu vždy vzpomínat v dobrém a na irskou rodinu také, rodina se ke mně chovala naprosto úžasně a nikdy na ně nezapomenu. Na špatné vzpomínky a těžké chvíle se hodně rychle zapomíná, překryjí to chvíle plné zábavy. Odešla jsem a přesto jsme v kontaktu, což je to nejkrásnější.

Co mi to vzalo? Toho moc nebude, ale vzhledem k mému věku byl rok dlouhá doba, ale něco bylo domluveno a já potřebovat šetřit, takže jsem zůstávala dle domluvy. Vzhledem k mému věku jsem věděla, že už musím jít dál a pracovat na svých snech a cílech. Jinak mi to nic jiného nevzalo, užívala jsem tuto příležitost každým douškem a poznala spoustu lidí.

Co říci k rozdílům s ČR, určitě se toho najde spousta, jako chodit v celém domě v botech, jíst velké večeře. Upřímně na tyto 2 věci jsem si opravdu nebyla schopná zvyknout na celý pobyt. Ochutnala jsem brambory na X způsobů a další speciality. Moje HM vařila výborně. Mňamky.

Zaznamenala jsem, že těsně předtím, než skončíte, opravdu odpočítáváte každý den a nemáte tolik zocelené nervy a máte co dělat se držet. Přesto na druhou stranu jsem si víc užívala okamžiky s dětmi a brala to jako poslední strávený čas společně. On si to člověk neuvědomí, ale děti mu rychle přirostou k srdci.

Co se týkalo odchodu, poslední den jsem si nebyla jistá, měla jsem obavu z nového a neznámého. Stěhování je velký krok, ale HM mi řekla: "Musíš budovat vlastní život a jít dál". To mi hodně pomohlo.

Při pakování jsem zjistila, že mám tunu věcí, které ani nevím, kam dát. Přiletěla jsem s jedním kufrem a ted toho mám mraky. Naštěstí jsem se stěhovala jen do centra, ale neumím si teď představit den, kdy se budu stěhovat uplně. To hodně věcí nebudu moci vzít. Uvidíme, zatím to je daleko.


Přeji všem pevné nervy u aupair a nevzdávejte se, stojí to za to. :)
Já jdu užívat svobodu a klid.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama